Kratom strom – od kořenů po alkaloidový tanec v žilách

28. 10. 2025

Samotný kratomový prášek se skloňuje ve všech pádech – dávkování kratomu, účinky kratom, barvy kratomu, druhy kratomu... Ale co samotný kratomový strom, z něhož to všechno začíná? Tropická rostlina Mitragyna speciosa není jen surovina. Je to živý organismus s vlastním rytmem, historií a biochemií, která formuje vše, co později končí ve tvém shakeru, kapsli nebo shotu.

Jak vypadá? Kde roste? Co ovlivňuje jeho sílu? A proč dvě stejné dávky nemusí nikdy působit stejně? Tenhle článek tě vezme hluboko pod kůru – od tropického listu až po prášek, který ti mění den.

Ne marketing, ale realita. Ne povrchní popis, ale anatomie, biochemie, tradice i moderní zpracování. Připrav se na nejdetailnější pohled na kratom strom, jaký jsi kdy četl.

Kratom strom – živý organismus, ne jen surovina v sáčku

Kratom strom není jen surovina. Je to živý a komplexní organismus s vlastním rytmem, vnitřní chemií a schopností reagovat na prostředí. V každém jeho listu probíhá biochemická alchymie, která ovlivňuje, co později cítíš v těle – soustředění, klid, nebo euforii.

BOTANICKÝ PRŮKAZ KRATOMU (VĚDECKÁ KLASIFIKACE)

Abychom byli úplně přesní, kratomový strom nese latinské jméno Mitragyna speciosa a vypadá to s ním takhle:

• Říše – Plantae (rostliny)
• Podříše – Tracheobionta (cévnaté)
• Oddělení – Magnoliophyta (krytosemenné)
• Třída – Rosopsida (dvouděložné)
• Řád – Gentianales (hořcotvaré)
• Čeleď – Rubiaceae (mořenovité)
• Rod – Mitragyna
• Druh – Mitragyna speciosa

Patří tedy do stejné botanické rodiny jako káva, gardénie nebo chinovník – rostliny známé tím, že obsahují výrazné bioaktivní látky. A právě tohle je pro kratom klíčové: má přirozenou schopnost vytvářet alkaloidy, které jsou ve světě rostlin extrémně vzácné.

JAK VYPADÁ KRATOM STROM V PŘÍRODĚ

• dorůstá výšky až 25 metrů
• kmen mívá 60 až 100 cm v průměru
• borka (vnější kůra) je šedá až šedohnědá, hladká
• vnitřní kůra má narůžovělý odstín
• mladé větve jsou často tupě čtyřhranné – typický znak
• strom je většinou stálezelený, ale při výrazném suchu může částečně opadávat

LIST KRATOMU JAKO BIOCHEMICKÁ LABORATOŘ

Listy kratomového stromu (Mitragyna speciosa) jsou:

• sytě zelené, výrazné a lesklé
• tvar – vejčitý až eliptický, se špičkou
• délka – běžně 5–17 cm, výjimečně až 30 cm
• šířka – 3–12 cm, v extrému až 20 cm
• povrch – hladký, někdy na spodní straně lehce chlupatý
• řapík – 2,5–5 cm
• žilnatina – 11–17 párů postranních žilek, bílé nebo načervenalé barvy
• textura – papírovitá až jemně kožovitá

Když se pak podíváš na samotný list kratomu pod mikroskopem, neuvidíš jen „zelený plátek“. Uvidíš tisíce žláz, žilek a pórů, které stromu umožňují komunikaci s okolím, fotosyntézu i obranu.

Uprostřed listu vznikají sekundární metabolity – zejména alkaloidy, které nejsou pro přežití nezbytné, ale mají funkci jako:

• odpuzování hmyzu a parazitů
• chemická komunikace s jinými rostlinami
• reakce na stresové podněty (sucho, UV záření, poškození)
• regulace růstu a obranných mechanismů

Čím větší stres, tím větší produkce alkaloidů. To je důvod, proč stejný druh kratomu z různých oblastí může působit jinak – strom reaguje na prostředí.

SEZÓNNOST A VNITŘNÍ RYTMUS STROMU KRATOMU

Na rozdíl od evropských stromů nemá Mitragyna speciosa (kratom strom) klasická roční období. Ale přesto jede ve vlastním tropickém rytmu:

• období dešťů – aktivní fotosyntéza, rychlý růst, tvorba nových listů, maximum alkaloidů
• období sucha – zpomalení metabolismu, částečné opadávání listů
• přechodná období – často kvetení a tvorba semen

Právě v období vrcholného růstu dosahuje obsah mitragyninu a dalších alkaloidů svého maxima. Mimo sezónu bývají listy sice zelené, ale jejich síla je nižší. Seriózní farmáři proto sbírají v přesně načasovaných cyklech.

FYZIOLOGIE KMENE A VĚTVÍ STROMU KRATOMU – CÉVNÍ SYSTÉM PLNÝ INFORMACÍ

Stejně jako člověk má tepny a žíly, strom má xylém a floém:

• xylém – vede vodu a minerály od kořenů nahoru
• floém – přenáší cukry a další produkty z listů do zbytku těla stromu

Důležité je, že i přes stejné vnější podmínky může vnitřní biochemická rovnováha stromu kolísat – třeba při:

• přemokření
• půdním šoku
• útoku škůdců
• změně pH

Pěstitelé proto sledují i drobnosti: barvu listu, strukturu žilek, vůni při rozemnutí – to vše může naznačit, co se v kratomovém stromu odehrává.

KOŘENY KRATOMOVÉHO STROMU – NEVIDITELNÝ ZÁKLAD VŠEHO

Kořenový systém kratomového stromu je rozsáhlý a hluboký:

• hlavní kořen může sahat hluboko do podzemí – zajišťuje stabilitu a přísun vody
• vedlejší kořeny rozprostřené horizontálně drží půdu a sbírají živiny
• v mokřadních oblastech vytváří strom až metrové podpůrné kořeny, podobné mangrovům

Důležité funkce:

• absorpce klíčových prvků – dusík, draslík, hořčík → nezbytné pro syntézu alkaloidů
• mykorhiza – symbiotická vazba s houbami pro efektivní vstřebávání živin
• filtrace toxinů – půda z kontaminovaných oblastí (např. s těžkými kovy) může ovlivnit čistotu listů

Pokud je v půdě arsen, olovo nebo rtuť – strom je absorbuje. Proto jsou lab testy na těžké kovy zásadní, ne marketingový bonus.

KVĚTY A SEMENA KRATOMOVÉHO STROMU – KDYŽ SE CHCE ROZMNOŽIT

Kratom strom kvete převážně na konci období dešťů. Květy jsou:

• oboupohlavné, seskupené do kulovitých hlávek (15–25 mm)
• kalich má narůžovělý odstín, koruna je žlutavě bílá (s věkem sytější)
• 5 tyčinek, které vyrůstají z korunní trubky
• semeník má dvě komůrky s vajíčky

Z květů vznikají:

• tobolky (7–9 mm), uspořádané do souplodí o průměru 20–30 mm
• semena jsou miniaturní, s lehoučkými křidélky – slouží k šíření větrem

Jenže – klíčivost semen je nízká (5–10 %), a proto se v praxi používá vegetativní množení řízky. Ty zaručují:

• stabilní alkaloidový profil
• vyšší výnos
• genetickou identitu mezi rostlinami

Malé okénko do historie – od pralesa k dnešku

Kratom není novinka. V jihovýchodní Asii roste tisíce let – a tamní obyvatelé ho nepovažují za exotický prášek, ale za součást života. Ne jako „drogu“, ale jako rostlinného spojence, který pomáhá v těle i hlavě.

KRATOM A TRADIČNÍ POUŽITÍ

Ve venkovských oblastech Thajska, Malajsie, Indonésie nebo Barmy byly listy kratomu součástí každodenní rutiny:

• žvýkaly se čerstvé – často ráno, před těžkou prací na poli
• vařily se do hořkého čaje – pro zklidnění těla a úlevu po fyzické námaze
• užívaly se při rituálech, tradiční medicíně i v sociálním kontaktu

Typicky se kratom spojoval s manuální prací, únavou, bolestmi, deštěm, hlínou, potem... Nebylo to rekreační – byl to fyzický nástroj přežití. Pomáhal lidem zvládnout celodenní dřinu bez jídla, v horku…

Kratom nebyl „povzbuzení“ – byl to režim. Stejně běžný jako ranní rýže nebo večerní ohniště.

KRATOM NA ZÁPADĚ – PRVNÍ ZMÍNKY A BOTANICKÁ KLASIFIKACE

Do vědecké mapy se kratom dostal až v 19. století. A to hlavně díky evropské kolonizační expanzi do JV Asie:

1836 – první písemná zmínka
Britský koloniální důstojník James Low působící v Malajsii zaznamenává používání listů kratomového stromu jako náhražku tehdy nedostupného opia. Jeho poznámky patří k prvním západním záznamům o této rostlině.

1830 až 1837 – první botanický popis
Nizozemský botanik Pieter Willem Korthals, působící v rámci Nizozemské Východoindické společnosti, jako první sbírá, popisuje a klasifikuje rostlinu Mitragyna speciosa. Ale, jak už to ve vědě bývá – formálně to nestačilo. Chyběl úplný popis druhu. Takže:

• kratom byl nejprve zařazen do rodu Stephegyne
• později přesunut do rodu Nauclea
• až v roce 1897 jej britský lékař a přírodovědec George Darby Haviland oficiálně vrací do rodu Mitragyna a platně publikuje jméno Mitragyna speciosa

Tohle jméno se používá dodnes. Je kombinací řeckého „mitra“ (čepice biskupa – připomínka tvaru květu) a „speciosa“ (nádherný, krásný).

KOLONIÁLNÍ SOUVISLOSTI, KTERÝM SE MÁLOKDO VĚNUJE

Celé dějiny kratomu na Západě jsou propletené s kolonialismem, obchodem a kontrolou psychoaktivních látek.

• v 19. století byl v JV Asii obrovský nedostatek opia (kvůli válečným omezením a cenám)
• kratom se v komunitách přirozeně etabloval jako jeho dostupnější náhrada – ne psychoaktivní ve stejném slova smyslu, ale přinášející úlevu, povzbuzení a odpojení od bolesti
• evropští botanici a koloniální správci ho vnímali jako lidovou alternativu tvrdých látek – ale nikoliv s trestem, spíš s neutrálním až vědeckým zájmem

Není náhodou, že první seriózní práce o kratomu sepsali kolonialisté, farmakologové a přírodovědci. Kratom byl předmětem sběru, zkoumání i exportního potenciálu.

OD ZÁZNAMŮ K LABORATOŘI

Ve 20. století se zájem přesouvá z terénu do laboratoří. Začíná se izolovat:

• mitragynin – hlavní alkaloid
• 7-hydroxymitragynin
• a další desítky látek ze skupiny indolových alkaloidů
  

Výzkum probíhal v Evropě (Nizozemsko, Německo), v USA (od 70. let hlavně na univerzitní úrovni) a později opět i v Thajsku a Malajsii – paradoxně i po tom, co byl kratom místně zakázán.

NÁVRAT KRATOMU DO EVROPY (A NA INTERNET)

Kratom se v Evropě a USA znovu objevuje až kolem přelomu tisíciletí – nejprve jako etnobotanická kuriozita, později jako „legal high“ a dnes hlavně jako:

• přírodní doplněk pro zlepšení nálady a energie
• kratom na soustředění, motivaci a produktivitu
• podpora při zvládání stresu a psychické nepohody
• kratom jako pomocník při odvykání návykových látek
• alternativa ke kávě bez nervozity a neklidu
• kratom na únavu, regeneraci a zklidnění mysli
• přírodní úleva od bolesti bez chemie
• večerní rituál pro lepší spánek a vnitřní klid

Kratom strom – kde roste a proč na tom záleží 

Kde roste kratom? A proč dvě dávky stejného druhu kratomu mohou působit úplně jinak?

Odpověď leží hluboko v půdě, klimatu a prostředí, kde Mitragyna speciosa – neboli kratomový strom – žije. Tahle tropická rostlina není stroj. Je to živý organismus, jehož síla a chemie vzniká z vody, slunce, stresu a půdního složení.

Jinými slovy: na původu kratomu záleží. A to hodně.

KDE KRATOM PŘIROZENĚ ROSTE

Původ kratomu sahá do tropické jihovýchodní Asie, kde se vyskytuje volně v přírodě – nejčastěji v nížinných deštných lesích, bažinách a mokřadech. 

Nejčastější země, kde roste přírodní kratom:

• Thajsko
• Malajsie
• Indonésie (Borneo, Sumatra, Kalimantan)
• Vietnam (jih)
• Myanmar (jihovýchod)
• Filipíny
• Papua-Nová Guinea

Kratomový strom se vyskytuje v nadmořské výšce do 200 m n. m., nejraději v blízkosti vodních toků, mokřadů a říčních delt. Miluje vlhko, teplo, stabilní tropické podmínky a půdu bohatou na živiny.

BIOTOP KRATOMU – KDE SE MU DAŘÍ NEJLÉPE

• kratom roste v přírodních biotopech s extrémní biodiverzitou, kde podmínky téměř nekolísají
• stromy preferují polostín, dostatek vláhy a stabilní vlhkost půdy
• deštné pralesy poskytují ideální podmínky pro alkaloidovou syntézu – čím náročnější prostředí, tím víc alkaloidů strom vytvoří

Výsledkem je, že divoce rostoucí kratom často obsahuje vyšší podíl aktivních látek, ale je méně konzistentní. Naopak plantážní kratom bývá stabilnější, čistější, ale ne vždy tak silný.

TERROIR KRATOMU – PROČ NENÍ KRATOM JAKO KRATOM

Terroir je pojem známý z vinařství nebo kávového světa. Znamená to → kombinace všech přírodních podmínek, které ovlivňují výslednou chuť, chemii a kvalitu produktu.

U kratomu je terroir extrémně důležitý. Dva stromy stejného druhu, vypěstované v různých podmínkách, mohou dávat listy s jiným obsahem mitragyninu, 7-hydroxymitragyninu a dalších alkaloidů.

Co všechno tvoří terroir kratomu

• půdní složení → kvalita a množství alkaloidů
• hladina srážek → růst, listová hustota, stres
• teplota a vlhkost → rychlost fotosyntézy, metabolismus
• mikroklima (slunce/stín) → struktura listů, délka účinku
• blízkost vody → rovnováha mezi růstem a obranou
• typ pěstování (divoký/faremní) → síla vs. čistota, variabilita účinků

Pro zajímavost – kratom vs. kadamba, biak, ketum…

Thajské „kratom“ je globálně nejznámější. Etymologicky se často odvozuje od sanskrtského „kadamba“ – příbuzné a u hinduistů posvátné Neolamarckia cadamba. Lokální názvy jsou ale pestré:

• Indonésie – kadamba, puri, keton
• Malajsie – biak, biak-biak, ketum, kutum, pokok biak, pokok ketum, sepat
• Myanmar – beinsa
• Filipíny – mambog, lugub, polapupot
• Thajsko – ithang thom, bai krathom, gratom, krathawm, kratom / kraton
• Vietnam – různé místní varianty (giam…)

Jak se z listů kratomu stává jemný prášek

Zázrak jménem kratom nezačíná v sáčku ani v tvém shakeru. Je to výsledek pečlivého sběru, šetrného sušení, případné fermentace a nakonec dokonalého mletí. A stejně jako mají listy různé barvy žilek, mají i rozdílné osudy. Pojďme si projít, jak se ze zelených korun stromů rodí zelený kratom, bílý kratom nebo červený kratom.

ZELENÝ KRATOM – ČERSTVÁ SÍLA SLUNCE

Zelený kratom vzniká ze zralých listů, které si v období svého růstu vzaly ze slunce to nejlepší. Jejich žilky zůstávají jasně zelené – právě to je signál, že mají ideální obsah alkaloidů pro povzbuzení a soustředění.

Po sklizni se listy nejprve suší v dobře větrané místnosti, aby si zachovaly svou přirozenou barvu i aroma. Poté se přesouvají na přímé slunce, kde získávají svoji typickou sytou zelenost. Následně se z listů oddělují stonky a žilky (plné celulózy a vlákniny), které se často využívají v jiných mixech.

Výsledný zelený kratom je 100% čistý listový prášek – svěží, jemně mletý, připravený k použití.

Účinky zeleného kratomu

• dlouhotrvající soustředění
• mírná euforie a klidná mysl
• motivace do práce nebo tréninku
• zlepšení nálady
• podpora komunikace a sociálního uvolnění
• ideální na učení a duševní výkony

BÍLÝ KRATOM – ČISTÁ ENERGIE Z MLÁDÍ

Bílý kratom pochází z nejmladších listů, které ještě nestihly plně dozrát. Jejich charakteristickým znakem jsou světlejší, bílé žilky – a právě v této fázi obsahují jiné poměry alkaloidů, které podporují energii, fokus a chuť k výkonu.

Listy se suší v temnu, bez přístupu přímého světla. V uzavřeném prostředí dochází k odbourávání chlorofylu, díky čemuž ztrácejí zelenou barvu a výsledný prášek získává světlejší odstín. Často se do směsi přidávají i stonky a žilky, což ještě zvýrazní bledší tón.

Účinky bílého kratomu

• výrazné povzbuzení bez třesu
• mentální výkon, soustředění, multitasking
• ideální pro sportovce, manažery i studenty
• podpora dobré nálady
• mírná euforie
• alternativa ke kávě bez nervozity

ČERVENÝ KRATOM – ZRALOST, FERMENTACE A HLUBOKÝ KLID

Červený kratom je výsledkem přírody a alchymie zároveň. Listy, ze kterých vzniká, jsou plně zralé – žilky na spodní straně listů tmavnou do jantarova, až dostanou načervenalý nádech. Právě to je signál pro farmáře, že nastal čas sklizně.

A teď přichází to nejzajímavější = fermentace. Listy se nejprve suší v temné, uzavřené místnosti. Pak se ukládají do pytlů nebo nádob, kde za vyšší teploty probíhá řízená fermentace – aktivují se enzymy a rostlina zahájí své obranné mechanismy. Výsledkem je biochemická proměna, která mění nejen barvu, ale i složení alkaloidů.

Teprve po fermentaci se listy rozemelou na jemný prášek s červenohnědým odstínem.

Účinky červeného kratomu

• hluboké uvolnění těla i mysli
• přirozená pomoc při stresu a napětí
• podpora spánku
• tišení bolesti a diskomfortu
• vhodný pro večerní použití
• častá volba pro lidi s chronickou bolestí nebo úzkostmi

BARVA NESTAČÍ. DŮLEŽITÝ JE I PROCES

Kratom tak není jen o barvách žilek. Je to alchymie přírody, zkušeností farmáře a podmínek prostředí. Každá barva vzniká z jednoho stromu – Mitragyna speciosa – ale jinou cestou.

A právě tahle cesta rozhoduje o tom, jestli tě kratom probudí, zklidní, nebo posune někam mezi tím.

RageFitness kratom? Jednoduše špička v ČR

Pokud chceš mít 100% jistotu, že do svého těla dáváš MAXIMÁLNÍ kvalitu, mrkni na kratom od RageFitness. Jsme na trhu od roku 2017, odebíráme kratom od TOP dodavatele, máme perfektní hodnocení na Heurece, zavedený systém HACCP a GAMMA sterilizaci. Spolehnout se můžeš na vynikající rozpustnost a chuť kratomu, ale také na perfektní výsledky testů kratomu. 

CO U NÁS NAJDEŠ

• zelený kratom – euforický, zvyšuje koncentraci a snižuje stres
• bílý kratom – stimulační, energizující, ideální na start dne
• červený kratom – nejvíce relaxační, zklidňuje, pomáhá spát a tiší bolest
• žlutý kratom – středně relaxační, zklidňující, jemnější volba pro večerní pohodu
• zlatý kratom – mírně relaxační, lehce zklidňující, ideální na klidný restart
• ochucený kratom – chuťově vyladěné varianty
• kratom standard B – specifická kvalita s jasnými parametry

LÁKÁ TĚ NĚCO DALŠÍHO? MÁME I

• kratom tablety – přesné dávkování bez vážení
• kratom extrakty – silnější koncentrace pro zkušenější uživatele
• kratom shoty, kapky a gely –  jednoduché, praktické, účinné
• kratom drcené lístky –  ideální pro domácí přípravu čaje
• kratom masti – na svaly, šlachy a klouby
• mírnější alternativy kratomu – Mitragyna Javanica a Hirsuta
• kratom odvykání – stonky & žilky (S&V) pro snížení tolerance

Zdroje

Cinosi, M., Martinotti, G., Simonato, P., Singh, D., Demetrovics, Z., Di Giannantonio, M., & Corazza, O. (2015). Following “the roots” of Kratom (Mitragyna speciosa): The evolution of an enhancer from a traditional use to increase work and productivity in Southeast Asia to a recreational psychoactive drug in Western countries. BioMed Research International, 2015, 1–11. https://doi.org/10.1155/2015/968786 

Hassan, Z., Muzaimi, M., Navaratnam, V., Yusoff, N. H. M., Suhaimi, F. W., Vadivelu, R., ... & Müller, C. P. (2013). From kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 37(2), 138–151. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2012.11.012 

Kruegel, A. C., & Grundmann, O. (2018). The medicinal chemistry and neuropharmacology of kratom: A preliminary discussion of a promising medicinal plant and analysis of its potential for abuse. Neuropharmacology, 134, 108–120. https://doi.org/10.1016/j.neuropharm.2017.08.026 

Trager, M. D., & Nelson, L. S. (2020). Kratom: Chemical composition, effects, and clinical considerations. Journal of Medical Toxicology, 16(1), 66–72. 

The Plant List. (2013). Mitragyna speciosa Korth. Retrieved from http://www.theplantlist.org/tpl1.1/record/kew-2522162